Chotěbořské strojírny, a.s. ...realizujeme Vaše nápady
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)Deutsch (DE-CH-AT)

Historie Chotěbořských strojíren

 

historie 01    
historie 02  
historie 03  
historie 04  
historie 05  
historie 06  
historie 07  

Vznik podnikání v nynějších prostorách firmy spadá do počátku 20. století, kdy byla zbudována malá textilní továrnička. Zakladatelem byl vídeňský podnikatel Gaininger.
V roce 1906 továrničku koupil český továrník z Brna - Klazar, který zde otevřel tkalcovnu na výrobu koberců a nábytkových látek. Zaměstnával zhruba 250 - 300 lidí z Chotěbořska, kde do té doby tovární výroba prakticky neexistovala. Během času se továrna rozrůstala. V toce 1909 byl přistaven výrobní sál, 1910 kolny a kancelář, 1911 skladiště a mandlovna, 1912 byl postaven komín a strojovna, 1924 úpravna, 1927 výrobní sál a v roce 1928 vila pro ředitele.


Ředitelem továrny byl pan Sobotka. V roce 1934 nastaly změny. Ve světě vládla hospodářská krize. V důsledku toho výroba stagnovala a byl dán návrh na prodej továrny.
Na sklonku roku 1936, 17. prosince, koupila továrnu pražská firma Eckhardt a spol. v čele s továrníkem Vilémem Eckhardtem za 425000 Kč. Ministerstvo obrany půjčilo bezúročně firmě velké finanční prostředky na zavedení výroby a městská rada Chotěboře přislíbila firmě co největší pomoc.
Jako první přišel úředník Ing. Perfilov, který zde organizoval a vedl zařizovací práce a přestěhování firmy do Chotěboře. Po týdnu příprav přijelo prvních 50 dělníků a začali se přijímat pracovníci z bývalé Klazarovy továrny. Provoz zahájilo 420 zaměstnanců. Počet pracovníků však rok od roku stoupal. V tomto roce se zřídila nástrojárna (na jejíž tradici navazujeme) a lisovna. Vyráběly se zde protiplynové důlní, civilní a vojenské masky, dýchací přístroje, torny na filtry, generátory na dřevoplyn, vrtulové kryty a chladiče pro letadla, topná tělesa do tanků, konve na mléko, truhlářské výrobky, draselné pohlcovače.
V roce 1938 byla postaven železniční vlečka a budova nynější těžké lisovny a slévárny. S příchodem II. světové války se rozšířila výroba autogenních a řezacích přístrojů. V továrně našlo útočiště mnoho mladých lidí a studentů, kteří nastoupili do továrny místo nucené práce v říši, takže před rokem 1945 měla továrna již 2500 zaměstnanců.
Továrník Eckhardt veškeré zisky z podniku vracel zpět do továrny a rozšiřoval ji. Přestavovaly se a stavěly další dílny, kanceláře, sklady, kotelna s elektrárnou, expedice a dvoupatrovka pro soustružnu a montovnu. V roce 1942 byla při závodě otevřena učňovská škola s internátem. Továrník Eckhardt sliboval městu a okresu velký rozmach.
Po osvobození vydává prezident Dr. Beneš dekret o znárodnění ze dne 24. října 1945. Následujícím dnem je firma Eckhardt a spol. znárodněna a řízení se ujímá revoluční závodní rada.
Podniku bylo určeno nové jméno "Chotěbořské kovodělné závody, národní podnik, Chotěboř" a panu Eckhardtovi se díky osobním pozicím podařilo uhájit místo podnikového ředitele.
Počet zaměstnanců klesl a byla zahájena výroba konví na mléko, důlních lamp, zlepšených typů autogenních zařízení, ručních odstředivek, butanových lahví, reflektorů k automobilům, draselných pohlcovačů a jiného.
K radikální změně ve výrobní náplni došlo v roce 1951, kdy se začaly vyrábět stroje a zařízení pro mlékárny, které představovaly v té době stěžejní část potravinářského oboru v našem podniku. O necelé tři roky později se začalo s výrobou zařízení pro pivovary.
Chotěbořské kovodělné závody dodávaly jednotlivé stroje i celé výrobní celky nejen pro tuzemsko, ale vyvážely i do zahraničí - do Sovětského svazu, Rumunska, Polska, Bulharska a Egypta, Německé demokratické republiky, Maďarska, Jugoslávie, Íránu, Řecka, Indie a Turecka.
Výrobní program zahrnoval obory metalurgie, lahvárenské techniky, mycí, plnicí a uzavírací stroje s transportním zařízením, potravinářský a chemický průmysl, svařovací techniku, redukční a vysokotlaké ventily na technické plyny atd. Výroba se rozrůstala, do výroby byly zařazovány nové technicky náročné stroje.
Po roce 1990 se Chotěbořské strojírny s. p. rozdělil na samostatné závody a k 1. květnu 1992 byla založena právní samostatnost firem Chotěbořské strojírny služby, a.s., TENEZ a.s., NATE a.s., GCE Autogen s.r.o.

Článek z Revue Paměť a dějiny: Chotěbořský Baťa

 
Joomla SEO powered by JoomSEF

Rychlý kontakt

Chotěbořské strojírny, a.s.
Herrmannova 520
583 01 Chotěboř

tel.: +420 569 551 111
fax: +420 569 624 663

IČO: 45534519
DIČ: CZ45534519